Zámek Chenonceau

Cílem mých cest po Evropě jsou obvykle místa, která dýchají historií, kde cítit ducha doby.
Miluji nádhernou starou architekturu, kde stavitelé kromě funkčnosti přikládali důležitost i těm nejmenším detailům, které pak umocňovaly estetický a umělecký zážitek ze stavby. Mnohé budovy se tak staly doslovnými uměleckými díly, jejichž krásu lze obdivovat dodnes.
Nejde ovšem jen o dokonalou architekturu. Když si člověk uvolní mysl a ztlumí vnější podněty, někdy jakoby vnímal pomyslné stopy ducha doby, které zde zanechaly nesčetné životní příběhy lidí žijících zde po staletí.
V takových chvílích jako bych budovy vnímal nejen očima, ale i vnitřkem, duší, jako bych s nimi splynul. A je mi jasné, že tento zážitek musím namalovat. Takto se rodí většina mých obrazů.
I tento. Myslím si, že není jen vizuálním zážitkem, ale vyzařuje i podstatu ducha doby. Možná to nepocítíte hned, možná jen tehdy, když vám obraz bude viset doma a budete se na něj dívat ve chvílích odpočinku.