Zicherman Sándor

Sándor Zicherman se narodil v roce 1935 v Užhorodu ale dětství prožil v Berehově. Študovat umění ale začal v roce 1958 na Univěrzite výtvarného umění v Ľvově. O rok později se nechal přepsat na Uměleckoprůmyslnou vysokou školu Very Muhiny v Leningradu (dnes Státní uměleckoprůnyslná akademie Alexandra von Steiglitza v Petrohradě) na odbor monumentálního malířství, které ukončil v roce 1964.

Po skončení vysoké školy se dostal do města Perm, kde pracoval ve Výtvarnickém fondu na různých státních objednávkách jako monumentalistický odborník, a taky pracoval pro permskou televizi a pře divadlo. V roce 1966, po účasti na na první Ruské celostátní umělecké výstavě jej vzali do Asociace světských výtvarníků jako kandidáta o členství a pak v roce 1975 jako řádního člena.

Mezi 1969 a 1972 pracoval na různých státních a soukromých objednávkách v Ľvově, Jurnale, v Rige, v Moskvě, ve měste Iževsk a v Elistě.

V roce 1972 se přestehoval do města Togliatti, kam jej pozvalo vedení města ať zorganizuje tomuto rychle rastoucímu velkoměstu kulturní život. Tam taky založil Výtvarnický fond a následně i Asociaci výtvarníků. Na jeho podnět bylo založené Umělecké muzeum a taky střední umělelecká škola. V roce 1987 byl tím, kto zorganizoval První kamenařské sympozium pro sochaře. 

Do roku 1989 se zoučastnil na teměř všech sovětských nebo komplexných ruských výstavách a taky na výstavách ruských umělců v různích státech. Na výstavach vystavoval nejen svoje malby ale taky jeho grafiky, mince, sochy, gobelíny a keramická díla. Jeho mozaiky, sgrafitta a památníky, které vytvořil můžeme i dnes najít ve mnoha ruských městech. 

V roce 1989 se přestěhoval s rodinou do Maďarska, kde i dnes žijí ve hlavním měste, v Budapešti. Og 1989 měl víc než 60 skupinových a samostatních výstav v různých maďarských městech. Kromě toho vystavoval své díla i zahraničí, třeba v Anglicku, Belgicku, Dánsku, Německu, Rakousku, Francii, Portugalsku, Slovensku, Rumunsku, Slovinsku, Rusku a taky ve své rodné Ukrajině. 

Jeho díla jsou dnes především ve verejních zbírkách a v muzeách bývalého Sovětského svazu - mezi jinými v petrohradské Erznitáži, v samarském Výtvarním muzeu, v Muzeu výtvarního umění v Togliatti, v permském Muzeu dějin, v Muzeu výtvarního umění v Udmurdské autonómní republice, v Muzeu Autovaz, v Muzeu výtvarného umění Jozefa Boksaiho v Zakarpatské oblasti, v Muzeu výtvarního umění Kalmük v Eliste a v Muzeu Hadtörténeti v Budapešti.