Szakács Éva

Dodnes si pamatuji na ohromené tváře mých středoškolských profesorů, když jsem jim v třetím ročníku fyzikálního gymnázia oznámila, že chci jít na přijímací zkoušky na uměleckou vysokou školu. Ale Árpád Szarka, vynikající malíř mě na ně připravil tak, že jsem získala maximální počet bodů a pokračovala jsem ve studiích na Pedagogické fakultě v Szombathely na katedře učitelství výtvarné výchovy. Mými učiteli byli významní maďarští výtvarní umělci, kteří mě naučili, že při tvorbě obrazů je třeba koncentrovat se především na obsah.

Po ukončení vysokoškolských studií jsem několik let vyučovala na škole a malovala jen vedle práce. Účastnila jsem se výtvarných soustředění a táborů a kdy-tedy výstav.

Chybělo mi však intenzivnější tvoření a proto jsem se v roce 1992 rozhodla živit jen malováním a stát se umělkyní ve svobodném povolání. I když jsem od té doby získala ve výtvarném vyjadřování se obrovské zkušenosti, stále mě to pohání k novým metám a hledám, jak být ještě lepší. K tomu potřebuji konstantní odezvu. Především ze strany mého publika a ze strany mých kupujících. Velmi ráda se seznamuji s lidmi, jejichž moje obrazy oslovují, potřebuji vědět co si o nich myslí, co při nich cítí, co je k nim přitahuje, co máme společného.